Bydlení v regionech

Katalógové číslo: 9788074310263 Kategórie: , ,
František Kuda – Vydavateľ: Professional Publishing

První kapitola Důsledky vývoje dostupnosti bydlení na potenciální i akutní ohrožení finanční nedostupnosti bydlení se věnuje problematice fungování trhu bydlení, externalit a jiných nedokonalostí, jež mají za následek, že je bydlení pro určité skupiny domácností finančně nedostupné. Cílem kapitoly je definovat i kvantifikovat typy domácností, které by mohly být, a to zejména v souvislosti s deregulací nájemného, ohroženy finanční nedostupností bydlení v jednotlivých krajích ČR. Vývoj finanční dostupnosti bydlení může mít vliv nejen na počet domácností, zažívajících vážné problémy s uhrazením svých výdajů na bydlení, ale také na vznik problémů, spojených se sociálním vyloučením. Autoři proto věnují tomuto kontextu pozornost, stejně jako se ve své kapitole věnují i velmi specifickým a aktuálním dopadům hospodářské krize na míru ohrožení českých domácností finanční nedostupností bydlení.

Druhá kapitola Souvislosti mezi finanční dostupností bydlení a porodností v regionech České republiky se věnuje důsledkům vývoje finanční dostupnosti bydlení na demografické (reprodukční) chování. Prokazuje, že ačkoliv se mladí lidé rozhodují o počtu svých dětí do jisté míry „navzdory“ vnějším podmínkám, které pro zakládání rodin mají, problémy s finanční dostupností bydlení v regionech s vysokými cenami bytů, při kontrole ostatních možných faktorů, významně ovlivňují zejména časování narození dětí, tedy věk rodičů u porodu prvního dítěte. Tato skutečnost je velmi závažná – dřívější narození prvního dítěte může totiž výhledově ovlivnit i představu o celkovém žádoucím počtu dětí a i bez tohoto možného efektu pozitivně ovlivní celkovou demografickou strukturu společnosti (lidé mají stejné počty dětí, ale protože je mají dřív, společnost stárne pomaleji).

Třetí kapitola Vliv regionálních rozdílů v dostupnosti bydlení na migraci za prací poukazuje na nízkou míru vnitřní migrace za pracovními příležitostmi v českém prostředí. Bariéry pro její větší rozvoj mohou být různé; ve světě často zmiňovanými jsou podmínky bydlení. Cílem této kapitoly je tak zhodnotit, zda vývoj regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení (nájemního i vlastnického) má, při kontrole vlivu ostatních faktorů, skutečně významný vliv na úroveň pracovně orientované migrace v ČR. Nerovnoměrný regionální růst cen bydlení a mezd má totiž za následek, že se sníží motivace pro stěhování za prací. Kapitola se zabývá také otázkou, zda má na migraci za prací vliv právní důvod užívání bydlení – tedy skutečnost, zda domácnost žije ve vlastním nebo nájemním bydlení. Výsledky potvrzují, že regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení mohou skutečně vytvářet závažné bariéry pro intenzitu pracovně orientované migrace, a to zejména pro lidi s nižším ukončeným vzděláním. Na druhou stranu se v případě zkoumání faktického vývoje migračních toků na skutečných migračních datech ukázalo, že snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení mělo jen velmi omezený efekt na intenzitu migrace, s výjimkou lidí s nejvyšším ukončeným vzděláním. Naopak, změna struktury bydlení podle právního důvodu užívání (posílení vlastnické formy bydlení) má dle zjištění autorů prokazatelný a významný negativní vliv na intenzitu migrace za prací.

Další kapitola Územní diferenciace bytové výstavby po roce 2001 a její důsledky na změny regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení se zabývá posouzením územní alokace nové bytové výstavby na úrovni krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jejím cílem je odpovědět na následující otázky: Zvyšují se rozdíly v regionální alokaci nové bytové výstavby po roce 2001? Jak se do výsledků promítají tradiční přístupy k hodnocení územní alokace nové bytové výstavby? Snížily či zvýšily procesy územní diferenciace bytové výstavby po roce 2001 obecné regionální rozdíly ve fyzické dostupnosti bydlení? Analýza územní diferenciace měla, mimo jiné, za cíl vysvětlit rozpory mezi vývojem počtu obyvatel a novou bytovou výstavbou, a upozornit tak na procesy, o kterých víme poměrně málo a které standardní statistika není schopna postihnout. Z toho důvodu nelze podle autora také relevantně odpovědět na poslední položenou otázku.

Poslední kapitola Důsledky podpor vybraných nástrojů bytové politiky v ČR na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení je věnována analýze důsledků bytové politiky státu na změny v regionálních rozdílech ve fyzické dostupnosti bydlení. Cílem této kapitoly je pomocí vybraných ukazatelů zhodnotit vybrané existující nástroje státu v oblasti bydlení a určit důsledky těchto subvenčních nástrojů na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. Pomocí vybraných analytických postupů a testování bylo autory zjištěno, že jednotlivé státní podpory vykazují různou míru jejich distribuční rovnoměrnosti, a to jak v jednotlivých letech, tak také v celkovém úhrnu. Globálně nelze konstatovat, že jejich dosavadní realizace by měla zásadní důsledek na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení; některé subvenční nástroje podle závěrů autorů snižovaly tyto disparity, jiné naopak tento efekt neměly.

Dodacia doba: 3-14 dní

Počet strán: 156
Väzba:
Rozmer: 250mm x 176mm
Hmotnosť: 450g
Jazyk: CZ Český jazyk
ISBN: 978-80-7431-026-3
Rok vydania: 2010
Katalógové číslo: 9788074310263

Objednajte si tovar spolu nad 50,00 € a poštovné máte zadarmo!



11.66 

Dostupné

Popis

První kapitola Důsledky vývoje dostupnosti bydlení na potenciální i akutní ohrožení finanční nedostupnosti bydlení se věnuje problematice fungování trhu bydlení, externalit a jiných nedokonalostí, jež mají za následek, že je bydlení pro určité skupiny domácností finančně nedostupné. Cílem kapitoly je definovat i kvantifikovat typy domácností, které by mohly být, a to zejména v souvislosti s deregulací nájemného, ohroženy finanční nedostupností bydlení v jednotlivých krajích ČR. Vývoj finanční dostupnosti bydlení může mít vliv nejen na počet domácností, zažívajících vážné problémy s uhrazením svých výdajů na bydlení, ale také na vznik problémů, spojených se sociálním vyloučením. Autoři proto věnují tomuto kontextu pozornost, stejně jako se ve své kapitole věnují i velmi specifickým a aktuálním dopadům hospodářské krize na míru ohrožení českých domácností finanční nedostupností bydlení.

Druhá kapitola Souvislosti mezi finanční dostupností bydlení a porodností v regionech České republiky se věnuje důsledkům vývoje finanční dostupnosti bydlení na demografické (reprodukční) chování. Prokazuje, že ačkoliv se mladí lidé rozhodují o počtu svých dětí do jisté míry „navzdory“ vnějším podmínkám, které pro zakládání rodin mají, problémy s finanční dostupností bydlení v regionech s vysokými cenami bytů, při kontrole ostatních možných faktorů, významně ovlivňují zejména časování narození dětí, tedy věk rodičů u porodu prvního dítěte. Tato skutečnost je velmi závažná – dřívější narození prvního dítěte může totiž výhledově ovlivnit i představu o celkovém žádoucím počtu dětí a i bez tohoto možného efektu pozitivně ovlivní celkovou demografickou strukturu společnosti (lidé mají stejné počty dětí, ale protože je mají dřív, společnost stárne pomaleji).

Třetí kapitola Vliv regionálních rozdílů v dostupnosti bydlení na migraci za prací poukazuje na nízkou míru vnitřní migrace za pracovními příležitostmi v českém prostředí. Bariéry pro její větší rozvoj mohou být různé; ve světě často zmiňovanými jsou podmínky bydlení. Cílem této kapitoly je tak zhodnotit, zda vývoj regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení (nájemního i vlastnického) má, při kontrole vlivu ostatních faktorů, skutečně významný vliv na úroveň pracovně orientované migrace v ČR. Nerovnoměrný regionální růst cen bydlení a mezd má totiž za následek, že se sníží motivace pro stěhování za prací. Kapitola se zabývá také otázkou, zda má na migraci za prací vliv právní důvod užívání bydlení – tedy skutečnost, zda domácnost žije ve vlastním nebo nájemním bydlení. Výsledky potvrzují, že regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení mohou skutečně vytvářet závažné bariéry pro intenzitu pracovně orientované migrace, a to zejména pro lidi s nižším ukončeným vzděláním. Na druhou stranu se v případě zkoumání faktického vývoje migračních toků na skutečných migračních datech ukázalo, že snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení mělo jen velmi omezený efekt na intenzitu migrace, s výjimkou lidí s nejvyšším ukončeným vzděláním. Naopak, změna struktury bydlení podle právního důvodu užívání (posílení vlastnické formy bydlení) má dle zjištění autorů prokazatelný a významný negativní vliv na intenzitu migrace za prací.

Další kapitola Územní diferenciace bytové výstavby po roce 2001 a její důsledky na změny regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení se zabývá posouzením územní alokace nové bytové výstavby na úrovni krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jejím cílem je odpovědět na následující otázky: Zvyšují se rozdíly v regionální alokaci nové bytové výstavby po roce 2001? Jak se do výsledků promítají tradiční přístupy k hodnocení územní alokace nové bytové výstavby? Snížily či zvýšily procesy územní diferenciace bytové výstavby po roce 2001 obecné regionální rozdíly ve fyzické dostupnosti bydlení? Analýza územní diferenciace měla, mimo jiné, za cíl vysvětlit rozpory mezi vývojem počtu obyvatel a novou bytovou výstavbou, a upozornit tak na procesy, o kterých víme poměrně málo a které standardní statistika není schopna postihnout. Z toho důvodu nelze podle autora také relevantně odpovědět na poslední položenou otázku.

Poslední kapitola Důsledky podpor vybraných nástrojů bytové politiky v ČR na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení je věnována analýze důsledků bytové politiky státu na změny v regionálních rozdílech ve fyzické dostupnosti bydlení. Cílem této kapitoly je pomocí vybraných ukazatelů zhodnotit vybrané existující nástroje státu v oblasti bydlení a určit důsledky těchto subvenčních nástrojů na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. Pomocí vybraných analytických postupů a testování bylo autory zjištěno, že jednotlivé státní podpory vykazují různou míru jejich distribuční rovnoměrnosti, a to jak v jednotlivých letech, tak také v celkovém úhrnu. Globálně nelze konstatovat, že jejich dosavadní realizace by měla zásadní důsledek na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení; některé subvenční nástroje podle závěrů autorů snižovaly tyto disparity, jiné naopak tento efekt neměly.